Jak správně určit počet podlaží budovy podle platných předpisů

Stanovení počtu podlaží budovy je klíčové pro dodržení výškové regulace a požadavků stavebních předpisů. Maximální počet podlaží musí odpovídat platným normám, například vyhlášce 146/2024 Sb., která přesně určuje podmínky pro různé typy staveb. Správné určení podlaží zajistí nejen soulad s legislativou, ale i bezpečnost a funkčnost stavby.

Základní pravidla stanovení počtu podlaží podle vyhlášky 146/2024 Sb.

Vyhláška 146/2024 Sb. přesně stanovuje maximální počet podlaží budov podle jejich funkčního využití a typu. Pro stanovení počtu podlaží budovy podle předpisů platí jasné limity, které jsou závazné pro projektanty i stavební úřady. Výšková regulace budov tak zohledňuje nejen počet nadzemních a podzemních podlaží, ale i specifika urbanistického plánu a stavebních předpisů.

Maximální počet nadzemních a podzemních podlaží u rodinných domů

Podle vyhlášky 146/2024 Sb. může rodinný dům mít maximálně 2 nadzemní podlaží a 1 podzemní podlaží. Podkroví je možné využít jako další obytný prostor za předpokladu, že splňuje technické a hygienické požadavky dané stavebními předpisy. Tento limit umožňuje zachování harmonického začlenění rodinných domů do okolní zástavby a dodržení bezpečnostních norem budov. Stanovení maximálního počtu podlaží dle regulačních dokumentů pomáhá předcházet přetížení infrastruktury a zajišťuje dostatečný prostor pro parkování bytových domů v souladu s urbanistickým plánem.

Častou chybou při projektování je nesprávné započítání podkroví jako samostatného podlaží, což může vést ke konfliktu s územním plánem. Proto je důležité přesně rozlišovat mezi podlažím a obytným podkrovím podle definic vyhlášky. Pro rodinné domy platí tato pravidla univerzálně, ovšem v krajních případech může místní územní plán stanovit přísnější limity.

Počet podlaží u staveb jednoduchých a bytových domů podle vyhlášky

Stavby jednoduché mají stanoven maximální počet 2 nadzemních a 1 podzemního podlaží podle vyhlášky 146/2024 Sb. Tento typ staveb zahrnuje například garáže, dílny nebo menší provozní objekty. Výšková regulace budov u těchto staveb je striktní, aby nedocházelo k nežádoucímu zvětšování jejich objemu a narušení funkčního využití území.

Naopak bytové domy nemají přesně stanovený maximální počet podlaží touto vyhláškou. Jejich výška a počet podlaží se řídí především urbanistickým plánem a dalšími stavebními předpisy. Zásadní podmínkou je instalace výtahu u budov s minimálně 4 nadzemními podlažími, což zajišťuje splnění bezpečnostních a přístupových norem budov. Počet podlaží bytových domů tedy často zohledňuje i požadavky na parkování bytových domů v souladu s územním plánem.

Tip: Pro koho se výšková regulace podle vyhlášky 146/2024 Sb. hodí? Přesná pravidla jsou vhodná zejména pro rodinné domy a jednoduché stavby, kde je potřeba zajistit jednotný vzhled a bezpečnost. Naopak u bytových domů je vhodnější spoléhat na podmínky urbanistického plánu a komplexnější stavební normy.

Rozhodování o počtu podlaží vyžaduje vždy prověření místních regulačních dokumentů, aby se předešlo nejasnostem a případným problémům při povolování staveb. Postup stanovení počtu podlaží podle stavebních zákonů proto začíná analýzou platného územního plánu a stavebních předpisů, mezi něž vyhláška 146/2024 Sb. patří jako klíčový dokument.

Technické požadavky spojené s počtem podlaží

Stanovení počtu podlaží budovy podle stavebních norem vychází z konkrétních technických požadavků, které zajišťují bezpečnost, komfort a funkčnost stavby. Výšková regulace budov a maximální počet podlaží stanovovaný regulačními dokumenty, jako je vyhláška 146/2024 Sb., zahrnuje i podmínky pro vybavení budovy výtahem, světlé výšky obytných místností a rozměry schodišťových stupňů. Tyto parametry jsou klíčové pro splnění stavebních předpisů a urbanistického plánu lokality.

1. Povinnost instalace výtahu – Podle platných stavebních předpisů musí být ve všech budovách od 4. nadzemního podlaží výtah. Tato technická norma reflektuje potřebu zpřístupnění vyšších podlaží a zvyšuje bezpečnost i komfort uživatelů. V bytových domech, kde je počet podlaží vyšší, je výtah nezbytný i pro splnění bezpečnostních norem budov.
2. Minimální světlá výška obytných místností – Světlá výška, tedy vzdálenost od podlahy po strop, musí být minimálně 2,5 metru u všech obytných místností v běžných podlažích. V podkroví platí snížená hodnota 2,2 metru, což odpovídá specifikům využití tohoto prostoru. Dodržení těchto hodnot zajišťuje dostatečnou kvalitu bydlení a splňuje hygienické požadavky.
3. Šířka schodišťového stupně – Pro běžné bytové a veřejné budovy je stanovena minimální šířka schodišťového stupně na 300 milimetrů. U rodinných domů je tento rozměr mírně menší, a to 280 milimetrů, což odpovídá rozdílným požadavkům na intenzitu provozu a prostorové možnosti. Správná šířka schodišť je důležitá pro bezpečný pohyb osob a evakuaci v případě nouze.

Jak se počítá počet podlaží budovy podle stavebních norem

Počet podlaží se určuje na základě urbanistického plánu a vyhlášky 146/2024 Sb., přičemž je třeba zohlednit technické požadavky na vybavení budovy. Počítají se všechna nadzemní podlaží včetně podkroví s obytnou světlou výškou. Regulace počtu podlaží ovlivňují i požadavky na parkování bytových domů, které musí být navrženo v souladu s kapacitou a počtem jednotek.

Častou chybou při stanovení maximálního počtu podlaží dle regulačních dokumentů je nezohlednění podkroví jako samostatného podlaží, případně opomenutí povinnosti instalace výtahu nad 3 podlažími. Takové přehlédnutí může vést k nesouladu s platnými stavebními předpisy a komplikacím při kolaudaci.

Tip: Při plánování výšky budovy je vhodné konzultovat urbanistický plán a vyhlášku 146/2024 Sb. společně s požadavky na technické vybavení, aby bylo možné správně stanovit počet podlaží i s ohledem na povinné parametry jako výtah a světlé výšky.

Závěrem lze říci, že technické požadavky na stavby podle počtu podlaží představují základní rámec pro bezpečné a komfortní bydlení. Dodržování těchto parametrů je nezbytné nejen kvůli stavebním předpisům, ale také pro zajištění dlouhodobé hodnoty a funkčnosti budovy.

Stanovení počtu podlaží podle stavebního zákona a místních předpisů

Stanovení počtu podlaží budovy podle stavebního zákona a místních předpisů vychází z přesně definovaných pravidel uvedených ve stavebním zákoně č. 283/2021 Sb. a doplněných v Pražských stavebních předpisech. Tyto dokumenty rozlišují nadzemní a podzemní podlaží a stanovují podmínky pro započítání podkroví a ustoupených podlaží, což zásadně ovlivňuje výškovou regulaci budov a maximální počet podlaží v různých lokalitách.

Definice podlaží a limity podle stavebního zákona

Stavební zákon č. 283/2021 Sb. definuje podlaží jako prostor oddělený podlahou, který může být nadzemní nebo podzemní. Nadzemní podlaží je jakákoli část budovy nad úrovní terénu, zatímco podzemní podlaží se nachází pod úrovní terénu a často slouží jako technické nebo skladovací prostory. Maximální počet nadzemních podlaží se liší podle typu stavby a jejího umístění v urbanistickém plánu, který je závazný pro stavební povolení. Například rodinné domy mají podle vyhlášky 146/2024 Sb. zpravidla limit 2 nadzemní podlaží s možností ustoupeného 3. podlaží. Podzemní podlaží se do výškových limitů počítají odlišně, často jsou vyňata z maximální výšky, avšak jejich využití musí splňovat bezpečnostní normy budov a hygienické požadavky.

Pražské stavební předpisy přidávají konkrétní pravidla pro odstupy a umístění podlaží, například stanovení minimálních vzdáleností od hranic pozemku a uliční čáry. Tyto předpisy ovlivňují, jak se stanovuje počet podlaží budovy podle předpisů a jak se řídí výšková regulace budov ve specifických městských zónách.

Podkroví a jeho započítání podle místních předpisů

Podkroví představuje specifické podlaží, které může být ustoupené minimálně o 2 metry od uliční čáry. Tento odstup je klíčový pro jeho započítání do celkového počtu podlaží. Pokud podkroví splňuje podmínku ustoupení, může být považováno za ustoupené podlaží, což umožňuje větší flexibilitu ve výškových regulacích. V opačném případě se podkroví započítává jako plnohodnotné podlaží, což často omezuje maximální povolený počet podlaží.

Místní předpisy a regulační plány konkrétních městských částí pak mohou mít další pravidla, jak určit počet podlaží budovy podle stavebních předpisů, která berou v úvahu charakter okolní zástavby, bezpečnostní normy budov a urbanistický plán. Ustoupené podlaží tak představuje kompromis mezi maximální možnou výškou stavby a estetickými či bezpečnostními požadavky města.

Tip: Častá chyba při posuzování počtu podlaží je nesprávné uznání podkroví jako ustoupeného podlaží bez odpovídajícího odsazení od uliční čáry. To může vést k zamítnutí stavebního povolení.

Pro koho se to hodí: Tento přístup je vhodný pro developery a architekty, kteří chtějí maximalizovat využití prostoru v souladu s regulacemi. Naopak je méně vhodný pro rekonstrukce a stavby v památkových zónách, kde platí zpřísněné limity.

—

FAQ

Jaký je maximální počet nadzemních podlaží u rodinného domu podle vyhlášky 146/2024 Sb.?

Maximálně 2 nadzemní podlaží s možností ustoupeného 3. podlaží odsazeného o minimálně 2 metry od uliční čáry.

Kdy je povinný výtah ve stavbě pro bydlení?

Výtah je povinný od 4. nadzemního podlaží podle vyhlášky 146/2024 Sb.

Jaká je minimální světlá výška obytných místností?

Minimální světlá výška je 2,5 metru, v podkroví postačuje 2,2 metru.

Jak se stanovuje počet podlaží podle stavebního zákona?

Podlaží je definováno jako část budovy oddělená podlahou; rozlišují se nadzemní a podzemní podlaží s různými pravidly pro jejich započítání.

Jaké jsou požadavky na parkování podle vyhlášky 146/2024 Sb.?

Počítá se jedno parkovací stání na 120 m² podlahové plochy bytu.

Jaký je minimální odstup stavby od hranice pozemku?

Minimální odstup je 2 metry od hranice pozemku pro stavby do 5 metrů výšky a jednoho nadzemního podlaží.

Jaké jsou kritéria pro posuzování výjimek z počtu podlaží?

Výjimky se posuzují podle urbanistických, technických a bezpečnostních kritérií stavebního úřadu.

Jak ovlivňují urbanistické plány počet podlaží?

Urbanistické plány stanovují limity maximálního počtu podlaží, které jsou závazné pro vydání stavebního povolení.

Jaké jsou specifické požadavky v památkových zónách?

V památkových zónách platí přísnější limity počtu podlaží kvůli ochraně historického rázu zástavby.

Co znamená ustoupené podlaží?

Ustoupené podlaží je podlaží odsazené minimálně o 2 metry od uliční čáry, které může být započítáno zvlášť při stanovení maximální výšky budovy.

Jaké jsou požadavky na šířku schodišťových stupňů?

Šířka schodišťového stupně musí být minimálně 300 mm, u rodinných domů stačí 280 mm.

Jak se zohledňuje podkroví při stanovení počtu podlaží?

Podkroví se započítává zvlášť a musí mít světlou výšku minimálně 2,2 metru, přičemž jeho zastavěná část musí být ustoupená od uliční čáry.

Jaké jsou požadavky na vsakovací plochu pozemku?

Vsakovací plocha musí pokrývat minimálně 50 % celkové plochy pozemku.

Jaký je minimální počet parkovacích stání v zóně 01?

Minimální poměr vázaných stání je 70 %, návštěvnických 10 až 35 %.

Jak se liší definice podlaží v Pražských stavebních předpisech?

Pražské stavební předpisy stanovují přesná pravidla pro odstupy a umístění podlaží, která doplňují obecné definice stavebního zákona.

Kdy je potřeba projekt od autorizované osoby?

Projekt od autorizované osoby je povinný u staveb vyžadujících více než dvě nadzemní podlaží a u složitějších stavebních záměrů.

Jaké jsou požadavky na bezbariérovost ve vícepodlažních stavbách?

Vyhláška 398/2009 Sb. stanovuje požadavky na bezbariérové užívání, včetně vyhrazených parkovacích míst pro osoby se zdravotním postižením.

Jaké jsou požadavky na výšku okenních parapetů?

Minimální výška parapetů je 850 mm u oken, která mají venkovní prostor hlubší než 0,5 metru.

Požadavky na umístění, odstupy a parkování v souvislosti s počtem podlaží

Stanovení počtu podlaží budovy podle předpisů úzce souvisí s požadavky na umístění stavby, odstupy od hranic pozemku a kapacitu parkovacích míst. Vyhláška 146/2024 Sb. a Pražské stavební předpisy jasně definují, jaké parametry musí být dodrženy v rámci urbanistického plánu a výškové regulace budov.

Minimální odstup stavby od hranice pozemku činí 2 metry, pokud se jedná o objekt do 5 metrů výšky a maximálně 1 nadzemního podlaží. Tento limit pomáhá zajistit dostatečný prostor pro bezpečný přístup, požární ochranu a nezatěžuje sousední pozemky. Vsakovací plocha je stanovena minimálně na 50 % celkové plochy pozemku, aby byla zajištěna ekologická stabilita a správné odvádění dešťových vod.

Parkování bytových domů se řídí pravidly výpočtu podle nového stavebního zákona, kde se počítá 1 parkovací stání na 120 m² podlahové plochy bytu. V Praze, zejména v zóně 01, platí přísnější pravidla, která vyžadují minimálně 70 % vázaných stání, což znamená, že tato parkovací místa jsou přímo přidělena k jednotlivým bytům nebo jednotkám.

Tyto parametry výrazně ovlivňují nejen počet podlaží budovy dle předpisů, ale také návrh urbanistického plánu a celkovou kapacitu zástavby. Podmínky pro stanovení počtu podlaží v regulačním plánu vycházejí z kombinace výškové regulace budov, dostupnosti parkovacích kapacit a bezpečnostních norem.

Výpočet parkovacích stání a odstupy podle vyhlášky 146/2024 Sb.

• Minimální odstup od hranice pozemku: 2 m pro stavby do 5 m výšky a 1 nadzemního podlaží
• Vsakovací plocha: minimálně 50 % z celkové plochy pozemku
• Počet parkovacích stání: 1 stání na 120 m² podlahové plochy bytu
• Minimální podíl vázaných stání v zóně 01: 70 % všech parkovacích míst

Tip: Častá chyba developerů je nedodržení minimální vsakovací plochy, což vede k problémům s odvodněním a zamítnutí stavebního povolení. Proto je klíčové při návrhu zahrnout dostatečnou plochu pro vsakování dešťových vod.

Pro koho se tyto regulace hodí? Především pro developery a projektanty, kteří připravují bytové domy v městských zónách s přísnou výškovou regulací a požadavky na parkování. Pro menší rodinné domy mimo zóny s vysokou urbanistickou hustotou mohou být některé požadavky mírnější, avšak vždy je třeba respektovat minimální odstupy a vsakovací plochy.

Dodržování těchto pravidel pomáhá zajistit harmonický rozvoj zástavby, dostatek parkovacích míst a splnění bezpečnostních norem budov v souladu s platnými stavebními předpisy a urbanistickým plánem.

Urbanistické, územní a speciální vlivy na stanovení počtu podlaží

Urbanistické plány, územní rozhodnutí a speciální zóny významně ovlivňují stanovení maximálního počtu podlaží budovy. Tyto regulační dokumenty definují limity, které musí stavebník respektovat při zpracování projektové dokumentace a žádosti o stavební povolení.

Vliv urbanistických plánů a územních rozhodnutí

Urbanistický plán je základním nástrojem pro výškovou regulaci budov v daném území. Stanovuje maximální počet podlaží i výšku staveb, které jsou v souladu s dlouhodobým rozvojem města či obce. Územní rozhodnutí pak konkrétně řeší umístění stavby na pozemku a musí respektovat limity uvedené v urbanistickém plánu. Tyto dokumenty proto přímo ovlivňují, jak správně stanovit počet podlaží budovy podle územního plánu. Výšková regulace budov je často spojena i s požadavky na parkování bytových domů, které musí být rovněž zohledněny v projektové dokumentaci. Stavební předpisy včetně vyhlášky 146/2024 Sb. podrobně upravují podmínky pro vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení, včetně maximálního počtu podlaží.

Specifické požadavky v památkových a chráněných zónách

V památkových zónách platí přísnější pravidla pro výškovou regulaci budov, aby byla zachována historická hodnota a ráz okolní zástavby. Počet podlaží v těchto lokalitách bývá omezen nižšími limity než v běžných zónách, často i na úrovni jednoho až dvou nadzemních podlaží. Regulační dokumenty v těchto oblastech stanovují nejen maximální počet podlaží, ale i další požadavky týkající se architektonického řešení a stavebních materiálů. Výjimky z počtu podlaží jsou zde posuzovány velmi přísně podle kritérií definovaných v regulačních dokumentech a obvykle vyžadují konzultace s památkovým úřadem. Pro developery a investory platí, že výstavba v památkových zónách se nehodí pro projekty vyžadující vyšší počet podlaží, protože územní plán zde určuje pevné limity, které není možné bez výrazných výjimek překročit.

Postupy pro výjimky z maximálního počtu podlaží

Stanovení maximálního počtu podlaží dle regulačních dokumentů zpravidla stanovuje jasné limity vycházející z urbanistického plánu, stavebních předpisů a vyhlášky 146/2024 Sb. Výjimky z těchto limitů jsou možné, ale podléhají přísnému posouzení stavebním úřadem, který rozhoduje na základě komplexních kritérií. Tato kritéria zahrnují zejména vliv na okolní zástavbu, dodržení bezpečnostních norem budov a případné dopady na parkování bytových domů.

Jaké jsou limity počtu podlaží v městské zástavbě podle regulačních dokumentů

Urbanistický plán stanovuje základní parametry výškové regulace budov, přičemž maximální počet podlaží je upraven v souladu se skladbou zástavby a charakterem území. Stanovení maximálního počtu podlaží dle regulačních dokumentů vychází z těchto parametrů a je podmíněno splněním bezpečnostních a technických norem. Výjimky se proto neposuzují izolovaně, ale v kontextu celkové urbanistické koncepce a souladu se stavebními zákony.

1. Podání žádosti o výjimku – investor nebo projektant předloží stavebnímu úřadu žádost o výjimku z maximálního počtu podlaží včetně zdůvodnění a dokumentace.
2. Kontrola souladu s urbanistickým plánem – stavební úřad prověří, zda navrhovaná výška budovy neporušuje základní podmínky urbanistického plánu.
3. Posouzení technických a bezpečnostních kritérií – hodnotí se dodržení stavebních předpisů, včetně bezpečnostních norem budov a zajištění potřebného parkování bytových domů.
4. Posouzení vlivu na okolní prostředí – zkoumá se dopad výjimky na okolní zástavbu, zastínění, pohledové vztahy a dopravní obslužnost.
5. Vydání rozhodnutí stavebním úřadem – na základě všech hodnocených kritérií stavební úřad vydá rozhodnutí o udělení nebo zamítnutí výjimky.

Tip: Častá chyba při žádostech o výjimku spočívá v nedostatečné dokumentaci dopadů na okolní prostředí a parkování. Kompletní a přesná dokumentace výrazně zvyšuje šanci na kladné vyřízení.

Výjimky z počtu podlaží se tedy posuzují podle kritérií, která stanovují regulační dokumenty a stavební zákony. Pro investory, kteří plánují překročit běžné limity, je nezbytné důkladně znát podmínky pro stanovení počtu podlaží v regulačním plánu a připravit kompletní podklady pro stavební úřad.

Výjimky se hodí zejména v případech, kdy urbanistický plán umožňuje variabilitu a lokalita nabízí dostatečnou kapacitu infrastruktury. Naopak u hustě zastavěných oblastí s omezeným parkováním a přísnými bezpečnostními normami bývá získání výjimky komplikované a často zamítnuté.

FAQ – Časté dotazy ke stanovení počtu podlaží budovy

Otázka: Jaký je maximální počet nadzemních podlaží u rodinného domu podle vyhlášky 146/2024 Sb.?

Maximálně 2 nadzemní podlaží s možností ustoupeného 3. podlaží, které musí být odsazeno minimálně o 2 metry od uliční čáry.

Otázka: Kdy je povinný výtah ve stavbě pro bydlení?

Výtah je podle vyhlášky 146/2024 Sb. povinný v budovách s minimálně 4 nadzemními podlažími.

Otázka: Jaká je minimální světlá výška obytných místností?

Minimální světlá výška je stanovena na 2,5 metru, v podkroví postačuje 2,2 metru.

Otázka: Jak se stanovuje počet podlaží podle stavebního zákona?

Počet podlaží se určuje podle definice části budovy oddělené podlahou, přičemž rozlišujeme nadzemní a podzemní podlaží.

Otázka: Jaké jsou požadavky na parkování podle vyhlášky 146/2024 Sb.?

Na 120 m² podlahové plochy bytu musí připadat minimálně jedno parkovací stání.

Otázka: Jaký je minimální odstup stavby od hranice pozemku?

U staveb do výšky 5 metrů a jednoho nadzemního podlaží je odstup minimálně 2 metry od hranice pozemku.

Otázka: Jaká jsou kritéria pro posuzování výjimek z počtu podlaží?

Výjimky posuzuje stavební úřad na základě urbanistických, technických a bezpečnostních požadavků.

Otázka: Jak ovlivňují urbanistické plány počet podlaží?

Urbanistický plán stanovuje maximální počet podlaží, který je závazný pro vydání stavebního povolení.

Otázka: Jaké jsou specifické požadavky v památkových zónách?

V památkových zónách platí přísnější limity na výškovou regulaci budov, aby byla zachována historická hodnota území.

Otázka: Co znamená ustoupené podlaží?

Ustoupené podlaží je podlaží odsazené minimálně o 2 metry od uliční čáry, které se počítá zvlášť při stanovení maximálního počtu podlaží.

Otázka: Jaké jsou požadavky na šířku schodišťových stupňů?

Standardní šířka stupně je 300 mm, u rodinných domů postačuje 280 mm.

Otázka: Jak se zohledňuje podkroví při stanovení počtu podlaží?

Podkroví se započítává samostatně a musí mít světlou výšku minimálně 2,2 metru.

Otázka: Jaké jsou požadavky na vsakovací plochu pozemku?

Vsakovací plocha musí pokrývat minimálně 50 % celkové rozlohy pozemku.

Otázka: Jaký je minimální počet parkovacích stání v zóně 01?

Minimální poměr vázaných stání je 70 %, zatímco návštěvnická stání tvoří 10 až 35 %.

Otázka: Jak se liší definice podlaží v Pražských stavebních předpisech?

Pražské předpisy detailně upravují definici podlaží včetně požadavků na odstupy a umístění vůči uliční čáře.

Otázka: Kdy je potřeba projekt od autorizované osoby?

Projekt vyžadují stavby nad 2 nadzemní podlaží nebo stavebně složité stavby.

Otázka: Jaké jsou požadavky na bezbariérovost ve vícepodlažních stavbách?

Podle vyhlášky 398/2009 Sb. musí být zajištěno bezbariérové užívání včetně parkovacích míst pro osoby s omezenou schopností pohybu.

Otázka: Jaké jsou požadavky na výšku okenních parapetů?

Minimální výška parapetů je 850 mm u oken s venkovním prostorem hlubším než 0,5 metru.

Postup stanovení počtu podlaží podle stavebních zákonů

Stanovení počtu podlaží začíná posouzením urbanistického plánu, kde jsou uvedeny limity výškové regulace budov. Následně se zohlední stavební předpisy, zejména vyhláška 146/2024 Sb., která definuje technické normy a požadavky. Stavební úřad na základě těchto dokumentů a přihlédnutím k místním podmínkám vydá rozhodnutí o maximálním počtu podlaží pro konkrétní stavbu.

Tip: Častou chybou je nepřesné započítání podkroví a ustoupených podlaží, což může vést ke komplikacím při získání stavebního povolení. Stanovení maximálního počtu podlaží dle regulačních dokumentů vyžaduje pečlivé prostudování urbanistického plánu i stavebních předpisů.

Tento proces se hodí pro investory a architekty plánující nové stavby, naopak není relevantní pro rekonstrukce bez zásahů do výšky budovy.